Ceník služeb pdf verze > Salon Růže na Facebooku.

Opalování v soláriu, nebo na slunci?

Mnoho lidí si přeje mít krásně opálenou pokožku. Nejenom v dnešní době, ale i v antickém Římě byla opálená kůže ideálem. Římané si stavěli speciální sluneční terasy, na kterých mohli užívat léčivých účinků slunečních paprsků. S léčivostí slunečních paprsků měli staří obyvatelé Říma pravdu. Slunění kůže dává pocit svěžesti a zlepšuje celkový zdravotní stav. I výzkumy potvrdily, že slunce pozitivně ovlivňuje naše zdraví. Krevní oběh, látková výměna, obranný systém proti infekcím, stejně jako tvorba vitaminu D jsou slunečními paprsky aktivizovány. Pomocí slunečních paprsků můžeme dokonce bojovat proti některým kožním onemocněním.

Opálený člověk se cítí svěží, zdravý a vyzařuje z něj energie, kterou vnímá i jeho okolí. Je proto daleko přitažlivější svou vitalitou a dobrou náladou. Sluneční světlo má také terapeutický efekt.

Sluneční světlo při redukčních dietách stimuluje organismus a dokonce má bez předcházejícího tréninku zvyšovat pevnost svalů. Dále má povzbuzující vliv na tvorbu hormonů a sexuální život. I menstruace se po světelné terapii stává pravidelnější.

Paprsky ultrafialového spektra pozitivně ovlivňují dýchání, krevní tlak, dokonce hladinu cukru v krvi.

Víme však také, že jsou i negativní stránky slunění. Skoro každý má tu zkušenost, že po dlouhém slunění dostal úpal. Ten může mít nepříjemné, i škodlivé následky. Pokud je však dodržena míra, působí sluneční záření příjemně a prospívá.

Účinky slunečního záření může do jisté míry simulovat solárium.

Návštěva solária jeden až dvakrát týdně po 15-20 minutách dodá organismu dostatek energie na překonání běžných stresů.

V Německu lidé vynakládají značné částky na opalování v soláriu. Svědčí o tom vysoký počet solárních studií a budování ještě dalších. Používání solární kosmetiky je zde samozřejmostí.

Kosmetické firmy nabízejí kvalitní přípravky a věnují se neustálému rozšiřování své nabídky. Také například ze slunné Kalifornie máme podobné informace.

Jak vzniká opálení?

Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, musíme si nejdříve vysvětlit, co je to sluneční záření.

UV-záření - sluneční světlo se skládá z krátkovlnných až dlouhovlnných paprsků, z nichž vlastně jen střední vlnové délky jsou viditelné jako denní světlo. Infračervené a ultrafialové záření je pro lidské oko neviditelné.

UV záření můžeme rozdělit na tři skupiny: UV-A, UV-B a UV-C. UV-C záření škodí lidskému tělu, naštěstí však na zemský povrch nedopadá, protože je zadržováno ozónovou vrstvou. Pouze UV-A a UV-B paprsky dopadají na zem. Reakce pokožky na tyto paprsky je různá. UV-B záření je minimálně tisíckrát účinnější než UV-A. Pro opalování to znamená, že se kůže při ozáření UV-B paprsky asi tisíckrát rychleji opaluje, než při záření UV-A. Tím je i riziko spálení mnohem větší.

Co se děje, když je naše kůže vystavena UV záření?

Kůže se skládá ze tří vrstev: pokožky (epidermis), škáry (corium) a podkožní tukové tkáně (supcotis). Z hlediska opalování je horní vrstva nejdůležitější. Skládá se ze zrohovatělé vrstvy mrtvých buněk a vrstvy živých buněk, v nichž je obsažen pigment. Pigmenty mají slabě růžovou barvu a pod vlivem UV-A záření se přebarvují. Kůže dostává pěkné zbarvení.

Opalování je reakce kůže na UV záření. Lze je vlastně chápat jako ochranu kůže před paprsky.

UV-A paprsky způsobují vlastní opalování kůže. Pod vlivem UV-B záření se mohou buňky tvořící pigment dělit. Čím silnější je buněčné dělení, tím více pigmentu vzniká. Nové pigmenty putují pomalu do horních vrstev kůže a mohou za několik dní také zabarvit kůži. Tímto způsobem se opálení kůže prohlubuje. Kromě toho se pod vlivem UV-B paprsků horní vrstva kůže zesiluje, což je (kromě zbarvení) další ochranný mechanismus kůže.

Citlivost kůže. Všichni lidé nemají stejný typ kůže, její citlivost se liší od jedince k jedinci. Pamatujte na to při opalování!

Rozumné opalování a solárium

Je v lidské povaze rychle a ochotně propadat extrémům. Ten, kdo celý rok neměl příležitost vystavit svou pokožku účinkům slunce, cítí potřebu vše v době dovolené náležitě dohonit a přitom chce být opálený rychle, protože jen rychlý výsledek je dobrý. Konečně kdo by nechtěl podle dokonalého opálení ukázat, že i krátká dovolená byla úspěšná?

Mezi závažné chyby, kterých se při styku se sluncem a UV-zářením lidé dopouštějí, řadíme neopatrnost a nerozumné přehánění slunění v prvních dnech dovolené. Pokožka, po celý rok odvyklá přijímat sluneční paprsky, má teď velmi krátký čas na vytvoření vlastní ochrany. Proto by se měla i ona na dovolenou co možná nejlépe připravit. A tady se nabízí navzdory nesouhlasům - solárium, které i při malém podílu UV-B záření (asi 0,7-0,9 %) pomáhá pokožce vytvářet vlastní ochranný faktor. Pro srovnání uvádíme, že podíl UV-B záření ve slunečních paprscích dosahuje hodnot 7 i více % podle geografické polohy. Proto se doporučuje v letních měsících o dovolené pečlivě užívat opalovací prostředky s ochranným faktorem a při koupání rozhodně volit vodovzdorné.

Často se v souvislosti s vytvářením vlastního ochranného faktoru pokožky mluví o "před opalování". Pozor! Jen samotné opálení pomocí paprsků UV-A nebo opálení samoopalovacími přípravky ochranou vrstvu v pokožce nevytvářejí! Ale ani důkladná příprava pokožky soláriem spolu s dostatečným používáním prostředků pro opalování by ve Vás neměly vyvolat pocit bezpečí. První tři dny dovolené to se sluníčkem v žádném případě nepřehánějte. Zůstávejte raději více času ve stínu a pokud možno předejděte spálení pokožky To se projevuje až zhruba 2-7 hodin po překročení únosné dávky. A pokud je tedy už cítit, přichází signál pozdě.

Účinky UV záření

O užívání solária a pobytu na slunci se už léta diskutuje. Všude se upozorňuje na rizika předávkování UV zářením v letních měsících, ale újma na zdraví při akutním nedostatku slunce a UV záření se přehlíží. V tomto ohledu se toho musí ještě mnoho vysvětlit, včetně nevyužité možnosti umělého slunění. Bylo by žádoucí, aby o tom se svými zákazníky hovořili i provozovatelé solárií.Tím by se mnohá cenná vysvětlení co nejvíc rozšířila.

Díky médiím je ozónová díra v povědomí všech lidí pevně zakotvena. Rakovina kůže, oční choroby, poruchy imunitního systému a další příznaky jsou chápány jako nevyhnutelný následek slunění. Pokud se však na tato fakta podíváme blíže, zjistíme, že se lidem nahání zbytečně mnoho strachu:

  1. O ozónové díře nemůže být vzhledem k naší geografické poloze ještě žádná řeč.
  2. Skoro apokalyptická prognóza rakoviny kůže v důsledku zvýšeného množství UV záření (jen v Americe by se měla v dalších 50 letech týkat 12 milionů lidí) je přehnaně vysoká.
  3. Potlačuje se pravděpodobně podstatnější poznatek, že spíše než přebytek je v naší geografické poloze v průběhu roku pravidlem nedostatek UV záření. Statisticky je zjištěno, že toto má nepoměrně dalekosáhlejší dopady na zdraví.

Do víru debat o škodlivosti slunečního záření, o negativních účincích UV záření byla v poslední době zatažena i solária.

"Při správném a přiměřeném slunění i při používání solária zdraví prospěšné účinky vysoce převyšují již citované riziko vzniku rakoviny kůže. "Zneklidňování populace, které má za následek nedostatek přijímaného UV záření, je nezodpovědné" - tak označují dnešní situaci prof. dr. Jorgen Kleinschmidt z Institutu pro lékařskou balneologii a klimatologii Univerzity v Mnichově a primář Dr. Markwart Stander z odborné kliniky v Bad Bentheimu.

Nové vědecké výsledky poukazují na všeobecné a systémové biopozitivní účinky UV záření.

Pozitivní efekty UV záření na lidský organismus jsou nesporné: zavedení syntézy vitaminu D, příznivý vliv na kůži a ekzémy, zvýšení vlastního obranného mechanismu, zvýšení psychické výkonnosti, ekonomický krevní oběh, ovlivnění endokrinologických parametrů, zlepšení reakčních schopností, zlepšení osobního pocitu spokojenosti atd.

UV paprsky a vitamin D

Ve všech těchto biopozitivních účincích hraje ústřední roli syntéza vitaminu D v kůži. Působením UV paprsků o vlnových délkách 280-320 nm dochází k přeměně provitaminu na provitamin D.

Vlastní účinná substance vitaminu D3(I,25 Dihydroxy - cholecalciferol) se hydroxylací následně tvoří v játrech a ledvinách, odkud pak probíhá vlastní zásobování orgánů, které jsou závislé na vitaminu D. Zatímco dříve se chápal jako biopozitivní účinek vitaminu D jen příjem vápníku a výměna kostních látek (po desetiletí známá UV profylaxe proti rachitidě), dnes se vychází z poznatků převyšujících vlastní účinky vitaminu, a proto je vitamin D3 řazen mezi hormony. Teprve nedávno identifikované receptory vitaminu D v mnohých cílových orgánech jeho význam zvyšují a ukazují na širokou škálu účinků vitaminu D na organismus: vedle podílu při vápníkové a fosfátové látkové výměně rozšiřuje vitamin D3 svůj vliv hlavně na imunitní, endokrinní a nervový systém, jakož i na svalstvo a pokožku.

Při tvorbě vitaminu D pomocí UV záření nedochází, na rozdíl od ústního užívání vitaminu D, v organismu k přebytku vitaminu D nebo vápníku, neboť paprsky toto dění zároveň regulují a změní přebytečný provitamin D v neaktivní složky. Tím je slunce nebo UV záření nejen nejdůležitějším zdrojem vitaminu D, ale splňuje i regulační schopnost udržování fyziologické hladiny vitaminu D. Protože je známo, že hlavně u starších lidí dochází v zimních měsících k deficitu vitaminu D, doporučuje se v těchto případech preventivní užívání UV paprsků.

Dermatologické indikace

Ve zvýšené míře využívá UV záření zejména dermatologie, a to jako jediné fototerapie nebo ve spojení se sensibilátory. Mezi důležité dermatologické indikace patří lupenka (psoriasis),atopické ekzémy (neurodermitis), sluneční alergie, bezpigmentace, vypadávání vlasů, ale i akné a svědění kůže. Ve všech těchto případech se pomoci přesně cíleného spektra UV záření dosahuje příznivých výsledků.

UV-záření jako profylaxe (ochrana)

Na základě epidemiologických studií, podle kterých je úmrtnost lidí trpících arterosklerotickými a degenerativními nemocemi srdce v zimních měsících zvlášť vysoká, se diskutuje o tom, zda je tento fakt důsledkem nízkých teplot nebo spíše nedostatku UV záření. Druhá domněnka je podložena různými výzkumy. Při pravidelném užívání UV záření je jasně prokázáno zlepšení krevního oběhu nebo zvýšení schopností tělesného výkonu. UV záření pomáhá překonávat běžné stresy.

Opakované ozařování se zdůrazněným UV-B spektrem (vedle zvýšení hladiny vápníku a fosforu v séru) přispívá ke zlepšení průtokových vlastností krve, oxidace a fagocytose (rozpouštění cizích látek v organismu pomocí tzv. "žravých buněk").

Téměř všech pozitivních účinků UV-záření se dociluje UV-B zářením. U delších vlnových délek UV-A záření nejsou zatím téměř žádné systémové efekty vědecky potvrzeny. Jedinou výjimkou jsou zkoušky prováděné v roce 1993 na zvířatech, které vykazují sníženou hladinu cholesterinu v krvi, přičemž se účinky ozařování spektrem UV-A ukazují jako účinnější, než je tomu u spektra uv-B.

Zimní deprese

V období mezi dny podzimní a jarní rovnodennosti je denního světla velmi málo. Teprve okolo osmé hodiny se rozednívá a už od čtyř hodin se opět stmívá Slunce svití jen občas. U mnoha lidi se v tomto období projevuje i zhoršeni nálady. Dříve se tomu říkalo melancholie. Od roku 1980 má tato nemoc už vědecké pojmenováni: SAD je sezónně závislá deprese. Její symptomy jsou jasně definovatelné:

  • zvýšená potřeba a poruchy spánku
  • ztráta energie - větší chuť na sladkosti (uhlohydráty)
  • přibýváni na váze
  • špatná nálada
  • snížená sexuální aktivita

Čím více na sever, tím silněji se symptomy projevuji. To zjistili poprvé v roce 1980 vědci MENTAL HEALTH INSTITUTE v Bethesda v USA.

Hlavní příčinou těchto sezónních depresivních rozladění je chronický nedostatek světla. Osvědčenými recepty na odstranění výše zmíněných problémů jsou světlo a na kalorie bohaté pamlsky obsahující cukr.

Už v polovině 19. století poslal francouzský psychiatr Jean. E. D. Esquirol jednoho svého pacienta trpícího depresemi na terapeutický pobyt do slunné Itálie v době od září do května. Úspěch se dostavil.

Lidé trpící v zimních měsících trudomyslností a s vážnými depresemi jsou ošetřováni pomocí světelné terapie. Během několika týdnů jsou jednou nebo dvakrát denně několik hodin vystaveni velmi jasnému světelnému zdroji o síle asi 2500 Luxů.

Tato terapie se ovšem nemusí provádět jen v lékařských ordinacích, ale i běžně doma. Seďte ve vzdálenosti asi 90 cm od zářícího světelného zdroje a každou minutu se jednou podívejte přímo do světla. Na oči to působí jako slunečný jarní den. Účinek této terapie se přenáší sítnicí oka. Takovéto ošetření by mělo trvat denně asi 2 hodiny od podzimu až do jara. A můžete přitom dělat všechny běžné úkony, které dovoluje správná vzdálenost od zdroje světla.

U 80 % pacientů trpících SAD jsou tyto každodenní světelné "sprchy" úspěšné. Někteří si však stěžují na bolesti hlavy nebo na zvýšené pnutí v očích. Kdo se po jednom týdnu nedostane do lepšího náladového rozpoložení, měl by se spojit se svým neurologem. Ten buď doporučí prodloužit denní dávku světla až o 2 hodiny, nebo předepíše léky proti depresi, které zlepšují tvorbu serotoninu.

Podobného účinku lze však dosáhnout i zvýšením dávek uhlovodanů. Těstoviny, mrkev nebo sladkosti jsou svými podpůrnými účinky na zlepšení nálady obecně známy. Nejlépe působí čokoláda. Víme všichni, že v zimním období se chuť na sladkosti viditelně zvyšuje. Jak k tomuto fenoménu dochází vysvětlují vědci určitými postupy při výměně mozkových látek. V lidském mozku vylučují drobné šišinky mozkové (epifysy) hormon melatonin. Při nedostatku světla se zvyšuje aktivita těchto žláz a zvýšené množství vyloučeného melatoninu negativně ovlivňuje tvorbu serotoninu.

Regulační mechanizmy jsou narušeny. Jídlo bohaté na uhlohydráty nutí naopak náš mozek vytvářet nejprve před stupeň serotoninu - tryptophan, který je předpokladem jeho tvorby.

Světlo je dále hlavním ukazatelem našich vnitřních hodin. Střídání světla a tmy zapříčiněné rotací naší země a jejím oběhem okolo slunce reguluje naši biologickou rovnováhu. Jak ukázaly výzkumy na kosmonautech, bez slunce tikají naše biologické hodiny pomaleji. Podobné je to i u jeskyňářů, kteří pobývají velmi dlouhou dobu v podzemí. Pokud není dodržen pravidelný rytmus dne a noci, lidské vnitřní hodiny se dostávají mimo kontrolu.

Bez světla se řada funkcí látkových výměn vzájemně promíchá. To platí i pro řídicí mechanismus chuti.

Není to jenom nedostatek serotoninu a zvýšená produkce melatoninu, co je odpovědné za melancholickou náladu v zimních měsících. Hodně ukazuje i na to, že kolísání ovlivňuje i náš centrální nervový systém, endrofinový a imunní systém a další.

Rytmus dne a noci je však regulovatelný. Pomocí správně dávkovaného jasného světla, jako je slunce nebo umělé UV záření v soláriích, lze ovlivnit přirozený rytmus. U lidí cestujících letadlem přes různá časová pásma nebo u lidí pracujících na směny je tak možné jednoduchým trikem se "světelnou sprchou" jejich vnitřní hodiny posunout až o 12 hodin. Čím dříve ráno se tohoto světelného zdroje použije, tím rychleji klesá hladina melantoninu a zvyšuje se tvorba serotoninu. Proto je rozumné dát si co nejdříve ráno svou světelnou dávku.

Pobyt v soláriu 2x týdně určitě pomáhá mnohým ke zlepšení nálady. V polední přestávce by pak mělo být samozřejmostí jít na procházku. Nevadí, že nesvítí slunce, stačí je-li dostatečně jasno.

Nedostatek UV záření

Kdo žije ve falešných představách a v letních měsících chrání své tělo před každým slunečním paprskem oblečením a ochrannými látkami, musí v každém případě počítat s újmou na zdraví.

Lois. A. Matsuoka a výzkumný tým prof. Michaela F. Holicka, amerického specialisty na vitamin D, podnikli před časem rozsáhlý výzkum, do jaké míry skutečně textilie chrání před paprsky UV-B a jak ovlivňují syntézu vitaminu D3 v pokožce. Přitom došli k zajímavým závěrům: na jedné straně sice běžné oblečení splňuje vysoké požadavky na účinnou ochranu (černá vlna s 98,6 % ochranou proti UV-B byla účinnější než bílá bavlna s 47,8 %), na druhé straně však nebyla ani v jediném případě zjištěna syntéza vitaminu D3 v pokožce. A to ani při šestinásobné dávce UV záření, která by za normálních okolností vyvolala sluneční úžeh.

Vědci proto varují: kdo se zásadně zahaluje a navíc ještě používá ochranné prostředky s účinným faktorem, musí počítat s nedostatkem vitaminu D a vápníku a nemocemi kostí. Již v dřívějších studiích v Saudské Arábii a u beduínů z izraelské pouště Negev byla v důsledku místních zvyklostí (používání oblečení halícího celou postavu u žen a dětí) zjištěna nedostatečná hladina vitaminu D, a proto se tu, i přes příznivou geografickou polohu s extrémním slunečním svitem, vyskytly osteomalacie a rachitida, což jsou klasická onemocnění vyvolaná nedostatkem vitaminu D.

Podle nejnovějších vědeckých poznatků je vliv komplexu vitaminů D na celkový zdravotní stav významnější, než se dosud připouštělo.

Nedostatek vitaminu D v důsledku nedostačujícího UV-B ozáření se může záporně projevit na zdraví, protože UV-B záření slučováním vytváří v kůži biologicky účinný a aktivní 1,25" dihydroxyvitamin D3. Ten ovšem nelze v kůži nebo těle libovolně uschovávat. Vůbec nepomáhá, jestliže se v letních měsících několikrát intenzivně vystavujeme UV záření, ale zbytek roku už na slunce nevyjdeme. Nejpozději na podzim se totiž hladina vitaminu D3 sníží až na zdravotně problematickou hranici. Jediným řešením je zásobovat kůži UV zářením nebo pravidelně užívat větší množství rybího tuku.

Ovšem i oblíbená verze, že stačí denně na deset minut vystavit obličej a ruce slunci, je značně chybná. Proč? Kdo má každodenně tuto možnost? Kdo zaručí - hlavně v zimě každodenní slunce? Je vůbec intenzita UV-B záření v zimě dostatečná?

Málo slunce - málo vitaminu D3

Prof. Joachim Barth, dr. Peter Knuschke a dr. Beatrice Gerlachová z kliniky kožních onemocnění lékařské akademie v Drážďanech zkoumali vždy v únoru v letech 1991-92 u vybrané skupiny obyvatel drážďanského domova důchodců skutečně přijaté množství UV záření a s tím spojenou hladinu vitaminu D3.

Zjistili, že hodnota 5,1 ng/ml měřené jednotky se u průměrných jedinců blíží "patologické hranici", lidé upoutáni na lůžko vykazovali však ještě kritičtější hodnoty. U vybrané skupiny lidí, trávících většinu volného času v přírodě, se hodnota blížila spodní hranici normálního rozsahu (16,2 ng/ml). Tomu také odpovídají velmi nízké hodnoty přijatého UV záření: 0,3 MEO (minimální erythem dávka) u vybraného kolektivu a 0,1 MEO u průměrných jedinců. U lidí upoutaných na lůžko nebyly prokázány žádné hodnoty UV záření. Už v roce 1988 dospěli dr. AR. Webb, dr. L.W. Kline a prof. M.F.Holick v USA a Kanadě k podobným výsledkům. V severně položených městech Bostonu a Edmontonu zkoumali syntézu vitaminu D3 v kůži po ozáření UV paprsky zimního slunce - především u starších lidí. Zjistili, že mezi 15. říjnem a 1. dubnem je podíl krátkovlnného UV záření díky geografické poloze tak redukovaný, že prakticky k žádné syntéze nedochází.

V roce 1989 upozornil dr. Jorgen Merke, jeden z vedoucích německých specialistů v oboru vitaminů D, že dnes už jisté poruchy vitaminového D-systému klinicky vedou nejen k úchylce klasické vápníkové homeostázy, ale že účinky 1,25 dihydroxyvitaminu D3, případně poruchy jeho obsahu v cílových orgánech, by mohly nabývat v budoucnosti stále většího významu v různých oborech vnitřního lékařství, jako je hematologie, onkologie, neurologie a pravděpodobně i kardiologie.

Dr. Merke, který se intenzivně zabýval mechanismem účinku vitaminu D3, dále upozorňuje, že nejen v kostech jako dosud známém cílovém orgánu, ale i v dalších asi 30 cílových orgánech byly objeveny připojovací systémy (tzv. receptory) 1,25 dihydroxyvitaminu D3. Zvlášť zajímavé jsou vědecké nálezy "protinádorového efektu".

Protože je dieticky přiváděný vitamin D při normálních podmínkách jen malým příspěvkem (10 %) do vitaminového řádu, zvyšuje se požadavek po dostatečném a doplňujícím UV záření. Solária s relativně vysokým podílem UV-B záření zde mohou tuto vyrovnávací roli splnit. V zimě i v létě je intenzita jejich UV paprsků stále stejná. Jedno až dvě slunění v soláriu týdně, především v zimních měsících, může přispět ke kompenzaci nedostatku UV záření.

Pocit dobrého zdravotního stavu se zakládá na jasně definovaném hormonálním procesu. Jak zjistil prof. dr. T. Unger z kožní kliniky v Monsteru, vytváří UV záření hormony nejenom v těle a případně v mozkové žláze, ale také přímo v kůži. a k těm patří i tzv. endrophin, který také vyvolává dobrý tělesný pocit. Právě pro tento pocit jsou příjemné účinky slunce a solária již dlouho chváleny.

Solária pro lékařské využití

Až do třicátých let našeho století zaujímalo ošetřování pomocí UV záření nezanedbatelné místo v lékařství. Poté UV záření vlivem rychlého vývoje farmakoterapie svůj význam postupně pozbývalo. Jako preventivní a podpůrný prostředek se v poválečných letech rozšířilo tzv. horské slunce. V dnešní době jsou to solária.

INDIKACE:

  • nemoci způsobené slabou imunitou
  • prevence proti chřipce a nemocem dýchacích cest
  • léčba alergií
  • psoriasis, neurodermitis, seborea a další kožní choroby
  • traumatologie, orthopedie
  • poruchy krevního oběhu
  • profylaktické a rehabilitační účinky
  • zlepšení průtokových vlastností krve
  • pozitivní ovlivňování celkové látkové výměny, tvorba vitaminu D3
  • odolnost proti stresu
  • symptom SAD - nemoc z nedostatku slunce, zimní deprese

KONTRAINDIKACE:

  • antibiotika - např. sulfonamid, tetracyklin
  • léky proti infekcím močových cest
  • léky při léčbě cukrovky - např. sulfonylureum
  • léky proti stresu - např. phenothiazin
  • přípravek na rychlé opálení - např. psoralen
  • umělá sladidla
  • přípravky na ochranu proti slunci - samoopalovací krémy
  • parfémy

JAK PROBÍHÁ OPALOVÁNÍ

Co způsobuje a co podporuje tvorbu melaninu? Jak reaguje pokožka na to které spektrum paprsků? Otázky, které se neustále opakují při poradenství v solárních studiích. Získat základní znalosti nebo si je osvěžit je nejlepší způsob jak být na tyto argumenty připraven. V následujícím textu ukážeme, jak probíhá proces opalování.

Na téma UV-záření a opálení se hodně píše, vyjadřují se k němu dermatologové, novináři a velké množství neodborníků. Nepřekvapí ani fakt, že při tom opětovně dochází k hrubým zjednodušením a negativním odhadům vzhledem k dlouhodobým efektům. Kombinace slunce a pokožky je také neustále tématem přednášek odborných veletrhů Beauty. Znalosti o tom, co přesně se v pokožce během ozařování UV paprsky děje, chceme v tomto textu prohloubit. Kromě toho Vám přiblížíme i nejdůležitější reakce celého organismu na opalování.

Bez slunce není život

Bez slunce by nefungovala ani fotosyntéza u rostlin, ani látková výměna u lidí. Tuto prostou skutečnost bychom si měli neustále uvědomovat. Jinak se dá tento fakt při rozhovorech o smyslu opalování velice lehce vytlačit tvrzením o domněle škodlivých účincích na pokožku.

Co má společného slunce a šampaňské

Opalování se podobá mnoha jiným věcem v životě. Mimo životodárné účinky UV záření je tu ještě kosmetický efekt - zhnědnutí kůže. Tento žádaný efekt je, přiznejme si, luxusem. Tak jako dobré šampaňské se opalování musí užívat v přijatelných dávkách. Příliš mnoho šampaňského opíjí a překyseluje žaludek, přemíra UV-záření škodí pokožce. Paracelsův výrok "Dávka dělá jed" platí rovněž velmi dobře i u UV-záření. Rozpětí různých typů pleti podle její citlivosti na UV paprsky je široké. Sahá od fototypu I (snáší jen nutnou dávku pro udržení fyziologických funkcí) přes u nás běžné fototypy II a III a ojedinělý středomořský typ IV až k typu V, u lidí, kteří jsou od přírody hnědí a zřídka proto navštěvují solárium.

Aktivovat nebo tvořit nový melanin

Kosmetický účinek zhnědnutí, způsobený umělým zářením v soláriích, není však jen výsledkem typu pleti. Tady právě hrají důležitou roli pigmentové předstupně tvořící se v horní vrstvě kůže. Protože pokud je melanin vyprovokován zářením v horní vrstvě kůže (tedy tam, kde se odehrává proces obnovy kůže) a stoupá směrem do vrchních vrstev pokožky, dochází pod vlivem záření UV-A k zabarvení už obsaženého melanosomu. Kolik melanosomu je tímto způsobem připraveno k přímé (spontánní) pigmentaci, závisí na dědičné způsobilosti, ale také na pravidelných zvyklostech opalování. U toho, kdo nebyl rok nebo déle vůbec na slunci, nebo v soláriu, nemůže dojít k přímé pigmentaci. Takový návštěvník studia potřebuje předně několik ozáření se spektrem záření UV-B. V takovém případě se doporučují nízkotlaké přístroje (trubice Spagetti) se spektrem podobným slunci a samozřejmě trocha trpělivosti.

Přímé zhnědnutí rychle vybledne

Do solárního studia neláká zákazníky přímé zhnědnutí vyvolané paprsky UV-A. Žádané je dlouhodobě vytvářená trvalé opálení. Přímá pigmentace má spíše šedohnědou barvu a velmi rychle ztrácí na intenzitě. Kdo se snadno opaluje, s tím má zkušenosti. Barva již po dvou dnech pomalu mizí. Po opalování paprsky UV-A se člověk ani necítí tak spokojeně, jako tomu je při opalování v celém účinném spektru, tedy UV-A a UV-B. Ale přece jen přímá pigmentace podporuje velmi účinně opalovací požitek a je tím i součástí kosmetického efektu opálení.

Sluneční spektrum

Nepřímé a trvalé opálení vychází z povzbuzení činnosti buněk produkujících melanin, tedy melanocytů vytvářejících melanosom. K tomu je zapotřebí spektrum záření UV-B. Tyto paprsky však mohou také způsobit erytém (spálení pokožky s dalšími negativními účinky). Optimální kombinace UV-A a UV-B je výrobci umělých zdrojů záření více než dvacet let pečlivě prověřována, protože ne každá vlnová délka vede ke tvorbě melaninu. To také vysvětluje nepravidelnost křivky, která znázorňuje vlnové spektrum UV zářičů.

Opalování na prahu erytému

Jak může zákazník v soláriu zhnědnout, to závisí na jeho osobních dispozicích.Za prvé je to fototyp: Čím je vyšší, tím je vyšší i krátkodobý opalovací účinek. Dlouhodobě dosáhne každý své osobní hranice opálení. Vedle vrozených dispozic mají významnou roli také momentální hormonální stav a opalovací návyky posledních měsíců. K pochopení, jak probíhá produkce melanocytů, slouží dobře pohled na průřez pokožkou. V zárodečné vrstvě, kde vznikají dělením nové kožní buňky, rostou také melanocyty, buňky produkující pigmentová zrna. (melanosomy)

Individuální maximum

Každý melanocyt zásobí ve svém sousedství 7 až 8 keratinocytů pigmentovými zrnky chránícím proti světlu. Buňky pokožky jsou běžně nasyceny čerstvými pigmentovými zrnky. Protože se kůže působením UV-B záření zesiluje, je uloženo ještě více pigmentových zrnek , která mají šanci se zabarvit do hněda. To pokračuje do té doby, než je dosaženo individuální maximum. Nakonec se zase pigmenty ztrácí, když buňky doputují do horní vrstvy a odumřou

Spálení na slunci nenapomáhá zhnědnutí

Spálení na přirozeném slunci neurychluje proces opalování. Složení slunečního spektra v závislosti na místě a oblačnosti obsahuje mnohem více UV-B záření než solárium. Opalovací trubice v nejvýkonnějších soláriích mají podíl min. UV-B 1,4 - 2% normální trubice min0,7%. Je tedy nutný i výběr solária, neboť různé fototypy reagují na opálení různě.

K barvě s trpělivostí

K opalování v nepatří netrpělivost. Všichni zákazníci mají bát personálem studia jasně informováni o tom, že 2 - 3 opálení v žádném případě k aktivaci vlastní ochrany pokožky nestačí. Rychlé zhnědnutí po několika rychle po sobě následujících návštěvách solária sice potěší oko zákazníka, ale v žádném případě před zimní dovolenou na Kanárských ostrovech bez další ochrany před sluncem nestačí. Také dlouhodobá příprava pomůže vytvořit ochranný faktor maximálně 6. To stačí pouze na zimní výlet na Mallorcu nebo Ibizu, pro dovolenou v Keni není šochranný faktor získaný opalováním v soláriu v žádném případě dostačující.

Kontraindikace opalování v soláriu

  • antibiotika - např. sulfonamid, tetracyclin
  • léky proti infekcím močových cest
  • léky při léčbě cukrovky - např. sulfonylureum
  • léky proti stresu - např. phenothiazin
  • přípravky na rychlé opálení - např. psolaren
  • umělá sladidla
  • přípravky na ochranu proti slunci - samoopalovací krémy
  • parfémy - alkohol, moshus
  • kontaktní čočky

Indikace

  • nemoci způsobené slabou imunitou
  • léčba alergií
  • psoriasis, neurodermitis, seborea a další kožní choroby
  • traumatologie, ortopedie
  • poruchy krevního oběhu

Pozitivní účinky opalování

  • syntéza životně důležitého vitamínu D3
  • posílení imunitního systému - prevence proti virózám
  • zlepšení krevního oběhu a průtokových vlastností krve
  • pozitivní ovlivňování celkové látkové výměny
  • tvorba serotoninu - prevence proti zimní depresi
  • menší chuť na sladké - zvláště v zimním období
  • odolnost proti stresu
  • profilaktické a rehabilitační účinky
  • pozitivní vliv na tvorbu hormonů a sexuální aktivitu, u žen i na pravidelnost menstruace
  • zlepšení reakčních schopností a pocitu vlastní spokojenosti

 

Profisolária <<

© PortalWeb.cz - tvorba web stránek
Seo servis
Zlatá medaile
Facebook Salon Růže Twitter Salon Růže Google+ Salon Růže

Použité fotografie na stránkách www.salon-ruze.cz jsou chráněny autorským zákonem, používání fotografií, textů nebo jejich částí bez svolení autora je zakázáno. © Salon Růže - všechna práva vyhrazena.